• Pes – samec
• Fena – samice
• Štěně – mládě
• Roucho – pokrývka těla, srst,
• Podsada – hustá spodní srst, složená ze zkadeřených chlupů, tzv. vlníků, jimž chybí dřeň čímž se liší od pesíků. Je součástí srsti, která se v podzimních měsících prodlužuje a tvoří hustou zimní srst, chránící před chladem.
• Pesíky – silnější, rovný a delší chlupy, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.
• Přebarvování, línání – jarní a podzimní výměna srsti, při níž staré chlupy vypadávají a jsou nahrazovány novými, přičemž některá zvěř mění i své zbarvení (zimní a letní). Některé druhy línají jen jednou v roce např. liška.
• Kožich – kůže
• Kožešina – vyčiněná kůže
• Hlava – přední část těla živočichů, nejčastěji pohyblivě spojená s ostatním tělem krkem nebo hrudí.
• Slechy – uši zvěře a loveckých psů
• Světla – oči zvěře a loveckých psů
• Čenich – nos šelem
• Licousy – Vousy – sinusové chlupy u čenichu
• Morda – tlama větších šelem a psů. U drobnějších šelem se používá mordička
• Lizák – označení pro jazyk spárkaté zvěře a šelem psovitých
• Chrup – soubor zubů v ústní dutině obratlovců
• Trháky – nejvyšší stoličky v chrupu šelem s třemi za sebou stojícími hroty na korunce. V horní čelisti je poslední premolár a proti němu ve spodní čelisti první stolička. Jimi šelmy odtrhávajíc maso kořisti a bez žvýkání polykají.
• Krk – část těla mezi hlavou hrudníkem, podpíraná sedmi krčními obratli
• Hruď – přední část těla
• Komora - hrudní dutina od 1. žebra až po bránici, v níž jsou uloženy srdce, plíce a tepenný kmen, přivádějící krev do hlavy a hrudních končetin. Oblast nejvhodnějšího zásahu.
• Břicho – část trupu mezi hrudníkem a pánví (slabinami). Obsahuje orgány trávicího ústrojí, slezinu, nadledvinky, močovod, cévy těchto orgánů, aortu, dolní dutou žílu a nervy pleteně bederní. Dutina břišní je vystlána pobřišnicí (peritoneum). Od hrudníku je oddělena u savců bránicí, u ptáků nedokonalou nebo chybějící.
• Běhy – nohy srstnaté zvěře
• Tlapky – chodidly psů, zajíců, divokých králíků i šelem mimo medvěda, rysa a jezevce
• Pazoury – drápy srstnaté zvěře a psa
• Oháňka – bohatě osrstěný ocas lišky, vlka, mývalovce, kun, tchoře, kočky a rysa, ocas dlouhosrstých psů
• Pyj – samčí pohlaví orgán
• Ráže – varlata srstnaté zvěře a psů
• Šourek – kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, ve kterém jsou uloženy ráže
• Přezka – zevní část pohlavního orgánu samic šelem
• Barva – krev
• Jádro – maso
• Sádlo – tuk
• Výměty – trus
• Rez – moč
• Ždímání – močení
• Jistění, Bádání – zapojení všech vjemových smyslů
• Pátrání, obzírání – vnímání zrakem
• Bystření – vnímání sluchem
• Větření – vnímání čichem
• Hlasové projevy Psíka – bručení, funění
• Kaňkování – páření
• Běhat se – označení pro říjnost samic šelem a loveckých psů
• Vrhat – rodit mláďata hlodavců a šelem včetně psů, liška vrhá v brlohu
• Brloh – podzemní obydlí větších šelem, chodby vedoucí do brlohu se nazývají nory, člení se na hlavní, vedlejší, větrací apod., uprostřed brlohu je komora, v níž šelma přebývá. Vstupní část nory se nazývá oko, vjezd, který bývá při obsazení vyježděný nebo vyklouzaný
• Pohybové projevy Psíka – vězí v brlohu, z brlohu vytahuje a do něho zatahuje nebo vjíždí. V zimě přespává. Svoji kořist dáví, načíná, trhá.

ZDROJ:

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Andreska J., Andresková E. – Tisíc let myslivosti

Více informací o psíkovi si můžete prohlédnout zde.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz