banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

SERIÁL: Svatohubertské tradice ve dvacátém prvním století - 2. část

SERIÁL: Svatohubertské tradice ve dvacátém prvním století - 2. část

Začátky vzniku Svatohubertský tradic

Z předchozí části, známé pravidlo - "... co chcete, aby vám druzí činili, vy čiňte jim ..." nebo "... jednej tak, jak chceš, aby konali i všichni ostatní ..." přináší odkaz do současnosti a tak neustále ovlivňuje tradice.

Z výše uvedeného pohledu se stále aktuálním jeví i odkaz svatohubertské tradice dneška, ke které se hlásí převážná většina středoevropských myslivců. Tyto tradice, tvořící dnes nedílnou součást myslivecké etiky, nevznikly jednorázově a vznikaly dávno před hrabětem Sporckem a dokonce dávno před legendárním svatým Hubertem, Eustachem, Jiljím či Prokopem anebo dávno před bájnou Dianou a Artemis.

Co nám odkazují tradice

Lov a později myslivost byla opředena celou řadou vžitých zvyklostí, obyčejů a norem, které se v té či oné podobě předávaly z pokolení na pokolení. V průběhu této dlouhé doby byly generacemi obohacovány a není divu, že mnohé časem nabyly až nadpřirozených rozměrů. Ani dnes, na počátku jednadvacátého století, si myslivost bez tradic a letitých zvyklostí nedovedeme dost dobře představit. V nich jsou obsaženy určité normy, ctnosti, hodnoty jednání, které upravují vztahy mezi zainteresovanými provozovateli myslivosti. Nejde jenom o jejich pasivní přebírání, ale i o současné jejich cílevědomé rozvíjení. Většina z nás si uvědomuje, že žijeme v mimořádně dynamické době přinášející nové potřeby a požadavky, které se ať chceme či nikoliv promítají i do současné myslivosti. A ty vyžadují respektovat minulost a obohacovat ji o přítomnost a tím zajišťovat přirozenou kontinuitu pro budoucnost.

Jak a kdy vznikaly lovecké tradice?

Počátky tehdy loveckých a později mysliveckých tradic lze samozřejmě datovat do dob, kdy na úlovcích byli existenčně závislí nejen jednotlivci, ale i celé rody a kmeny našich praprapředků. Lovci brzy začali chápat, že pro úspěšný lov je třeba zachovávat určité postupy a pravidla při lovu samotném, jako třeba vyhledávání zvěře, znalost stop, dobrý vítr, nepozorované přiblížení se na loveckou vzdálenost, vábení, až po ošetřování a zužitkování zvěřiny. Od toho se odvíjely i různé rituály před lovem, během něho i po jeho skončení.

Úspěšný lov závisel od rituálů

Různé úkony totiž ovlivňovaly lovecký úspěch již před lovem, například výcvik se zbraní, příprava zbraně a důvěra v ni, umocňování vlastních schopností, zvyšování odvahy, dovedností, po lovu pak obdiv k úspěšným. Božstva a bohy či svaté, kteří měli chránit lovce a být zárukou jejich loveckého úspěchu a štěstí, začali uctívat sami lidé a zbožňovali je především z obav před možným neúspěchem, případně zraněním či smrtí, a to v duchu latinského rčení  „strach tvoří bohy“  (timor fecita dios).

Zachování tradic

Oběti těmto božstvům, předkládané prostřednictvím šamanů a kouzelníků, později kněžími, se předávaly opět podle zavedených rituálů a tak vznikaly nové a nové myslivecké tradice, přetrvávající v různých podobách až po naše časy, například právě tradice svatohubertská. Tradice, které mají racionální jádro se staly životaschopnými i v nejmodernějším elektronickém věku. Staly se nedílnou součástí obecné kultury, samozřejmě pak i kultury lovu a myslivosti, etického přístupu ke zvěři a přírodě vůbec. 

O tom, jaké ponaučení plyne ze zachovávání tradici přinášíme v další části.

24.06.2015
PhDr. Oldřich Koudelka
Zpět
banner right