Lovecké motivy ve výtvarném umění jsou obecně tak staré, jako lidstvo samo. Je zajímavé vědět, kde všude se s loveckou tématikou můžeme setkat. Nejvíce však na obrazech v různých zámcích a hradech, kde toto umění můžeme obdivovat i dnes.

Proč se s tak rozsáhlou tématikou setkáváme v umění, nám poodhalí tento seriál. Asi málokdo ví, že mnozí přední malíři byli původním povoláním lesníci a měli velmi pozitivní vztah k přírodě a myslivosti.

V první části seriálu představíme lovecké umění v pravěku přes středověk až po renesanci. Druhá část je věnována sedmnáctému a osmnáctému století - období baroka a rokoka, které je nejen dobou rozmachu feudálního lovu, ale už i samotné myslivosti.

Do období realismu a pohled na lovecké umění nás zavede třetí část. Současné umění spojené s loveckou tématikou odkryje čtvrtá část, kterou zároveň ukončíme seriál o loveckých motivech v českém a slovenském výtvarném umění.

Lovecké motivy z období pravěku

V pravěku byl výtvarný projev věnován námětu lovu z rituálních, ne uměleckých důvodů. Na území bývalého Československa však dosud nebyly zjištěny jeskynní malby, jak je známe například z francouzského La Mouthe či španělské Altamíry. Nejznámější vykopávky z období mladší doby kamenné jsou rytiny na zvířecích kostech, zobrazující tehdy lovená zvířata. Nalezené byly v jeskyni Pekárna nedaleko Brna, jeskyni Kůlna, ale i na některých jiných místech, například v Moravanech nad Váhom a jeskyni Domica při Rožňavě. Mladší charakter mají rytiny na kosterních pozůstatcích nalezených v Mladečských jeskyních v Litovelské oblasti.

První dokument tragického setkání lovce a jeho kořisti ze Šachty mrtvého muže v jeskyni Lascaux.

Z prvního tisíciletí po přelomu letopočtu, tedy z dob osídlení našich zemí Kelty, Germány a Praslovany, se obrazové materiály nedochovaly. Památky malířského charakteru s loveckými motivy se nedochovaly ani z období Velké Moravy, tj. devátého století našeho letopočtu, pouze snad zobrazení lovu na fragmentech uměleckých řemesel. Bezpochyby nejznámější je postříbřená plaketa se sokolníkem na koni z vykopávek ve Starém Městě u Uherského Hradiště, ale také sochařská výzdoba hlavic sloupů románského kostela v Bini v Novozámocké oblasti, zobrazující lovce se psem přibližujícího se k medvědovi.

Skalní rytina jelena, Valée du Coa, 30-10 tisíc let před n. l., Portugalsko

Zachovalé lovecké motivy v umění ze středověku

První malířské a kreslířské zobrazení loveckých motivů se v našich zemích dochovalo až ze středověku. Patří k nim ilustrace v rukopisech, např. iluminace se zobrazením sokolníků s loveckým rohem v znojemské Bibli krále Václava IV. ze 14. století, nebo obrázky jelenů v tzv. Janském kodexu.

Z gotiky také pocházejí nástěnné malby, jako například na hradě Blatná, kde jde o výjev honu na jelena ve vstupní věži z období po roce 1480, vyobrazení honu z konce patnáctého století je v sále na Žirovnickém hradě, v sále Červené bašty hradu Švihov je to pak lovecké zátiší z let 1490-1500 a na hradě Zvíkov gotická freska s vyobrazením sokolníka. Na Slovensku je nejznámějším zpodobněním lovu motiv sokolníků a lovu medvěda v gotickém kostele v Smrečanech nedaleko Liptovského Mikuláše z třináctého století. O století později vznikl motiv lovu na zajíce v gotickém kostele v Partizánském Lupči.

Nástěnné malby loveckých výjevů na hradě Blatná

Renesance a lovecké motivy v umění

Na přelomu patnáctého a šestnáctého století, u nás tedy v době renesance, se lovecké motivy objevují v dřevorytech, nástěnných malbách a sgrafitách. Zlomky renesančních nástěnných maleb s figurálními motivy, zachycující mimo jiné lov na ptáky, se dochovaly v místnostech západního křídla zámku Budyně nad Ohří. Ranně gotický hrad Houska, prebudovávaný od roku 1584 na renesanční zámek, má v hlavním sále nástěnné malby hradu a loveckých výjevů.

Nástěnné malby loveckých výjevů na hradě Houska

Jedinečné jsou nástěnné malby ve čtyřech místnostech v přízemí renesančního zámku v Bučovicích, obzvláště výzdoba tzv. Zaječího pokoje, někdy z roku 1583. Zobrazení loveckých scén z roku 1585 se zachovalo na stěnách zámku v Králově Dvoře. Ve vstupní síni zámku Kratochvíle jsou malby s loveckými výjevy, z doby kolem roku 1590 pocházejí malby lovců a zvěře v ústředním přízemním sále. Sgrafitová výzdoba síně s klenotnicí v zámku Telč také předvádí lovecké výjevy.

Fragmenty sgrafit s podobnými náměty se dochovaly v Bakově nad Jizerou. Sgrafity s loveckými výjevy spatříme i na zámcích Přerov nad Labem (1563), Brandýs nad Labem (1590-1599), Benátkách nad Jizerou (1583), lovecké scény zdobí i spojovací chodbu při věži na renesančně barokním zámku v Náchodě.

Ze slovenských objektů je to především Oravský zámek, který zdobí fresky s loveckými motivy z doby vládnutí často se střídajících majitelů, z nichž většina byla vášnivými lovci, například Ján Korvín-Hunyadi, Mikuláš Kostka, Juraj Thurzo či Jozef Pálffy. Výpočet šlechtických sídel, ve kterých interiérech se objevují lovecké výjevy by však byl mnohem delší, protože lov patřil od středověku prakticky až do poválečného období k nejoblíbenějším kratochvílím panství. Zbraslav, Křivoklát, Jivno, Zbiroh, Karlštejn, Žebrák, Konopiště, letohrádek Hvězda, Bojnice, Topoľčianky, Palárikovo, Svätý Anton, Rozhanovce, Červený Kameň, Bojnice, Holíč, Planinka atd.

Muzeum Svätý Anton

 Ve jmenování dalších hradů a zámků, kde se setkáváme s loveckou tématikou budeme pokračovat v následující části, která nám představí lovecké umění z doby baroka a rokoka.