banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

Rozvoj československé myslivecké literatury

Rozvoj československé myslivecké literatury

Autoři, kteří v následujících desetiletích přicházeli a přicházejí, vždy měli díky předchozím na co navazovat, čím se inspirovat a co umělecky i profesně rozvíjet. Během dvacátého a počátku jednadvacátého století vyšla velká řada mysliveckých odborných knih souhrnných, tedy příruček a učebnic, jednak specializovaných, pojednávajících o jednotlivých druzích zvěře či vůbec o konkrétních mysliveckých naukách. Na startu těchto vydavatelských počinů stál lesník, redaktor a vydavatel Josef Václav Rozmara (1872-1951), který byl největším československým vydavatelem lesnické a zvláště myslivecké literatury odborné i beletristické v období před druhou světovou válkou.

Z autorů myslivecké a lesnické literatury tohoto období vzpomeňme například Jana Seidla, Bedřicha Brandejse, Ludvíka Štětku, Ernesta Bethlenfalvyho, Josefa Schmoranze, Antonína Dyka, Josefa Žalmana, Antonína Březinu, Josefa Musílka, Václava Barchánka, Octavia Farského, Karla Podhajského, Richarda Knolla, Františka Vojtěcha, či Františka Housku. Z novějších autorů vynikli především Hubert Josef Strachota, Julius Miloš Komárek, jehož kniha Lovy v Karpatech je dodnes nepřekonána v počtu vydaných výtisků, Jan Čabart, Alois Nechleba,  Karel Kostroň, Jan Báča, Josef Nečas, Antonín Bubeník, Alexander Bakoš, Václav Hendrych, Otakar Kokeš, Václav Dyk a další. K nejvýznamnějším propagátorům a spisovatelům odborné i beletristické myslivecké literatury patřili Alois Mikula (1892-1976), autor šestadvaceti dodnes vyhledávaných knížek a Jaromír Javůrek (1887-1983). Prakticky u všech z nich je bytostný vztah k české i slovenské přírodě, ale i k regionu Zakarpatí, tudíž jejich tvorba obrazně řečeno „nezná hranic“. 

Autoři v druhé polovině dvacátého století

K autorům druhé poloviny dvacátého století, z nichž mnozí odborně publikují dodnes, patřili či patří Ctirad Rakušan, Josef Lochman, Robert Wolf, Josef Hromas, Zdeněk Faktor, Pavol Hell, Zdeněk Fišera, Jiří Kučera, Stanislav Motl, Miroslav Bouchner, Pavel Forst, Alois Kotrlý, Jiří Andreska, Ľubomír Brtek, Jindro Vlach, vynikající znalec historie a tradic myslivosti Jaromír Kovařík, Vladimír Hanzal, Rudolf Novák, Josef Macourek, Juraj Ciberej, Jan Kumbera, Ladislav Dřímal, Josef Feuereisel, Jiří Hanák, František Zabloudil, Jozef Minďáš, František Havránek,  Miroslav Vodňanský, Vladimír Hanzal, Jiří Černý, Jozef Konopka a  mnozí další. Feureiselova kniha Zelená čísla byla v roce 2011 oceněna zvláštní cenou jako nejlepší kniha CIC.

Myslivost v poezii a próze

Přírodní náměty a myslivecké motivy neminuly ani tvorbu našich básníků a spisovatelů - klasiků. Nejprve se tyto podněty projevily v poezii, a to jmenovitě u Karla Sudimíra Šnajdra (1766-1835), Františka Matouše Klácela (1808-1882) či Jana Pravoslava Koubka (1805-1854). Následovali třeba Karel Jaromír Erben (1811-1871), Vítězslav Hálek (1835-1874), Adolf Heyduk (1835-1923). K mysliveckým motivům se uchýlil i zakladatel české dramatické tvorby Václav Kliment Klicpera (1792-1859). Z klasiků našeho prozaického písemníctví sáhli k mysliveckým motivům Božena Němcová (1820-1862), Alois Jirásek (1851-1930), Karel Klostermann (1848-1923), Jiří Mahen (1882-1939), Rudolf Těsnohlídek (1882-1928) či František Xaver Svoboda (1860-1943). Na Slovensku není možné nevzpomenout články a povídky například Jozefa Gregora Tajovského.

Samostatnou kapitolou této tvorby je dílo Jana Vrby (1889-1961), který se svou románovou tvorbou postavil na samotnou špici uměleckého vyprávění z lesnického a mysliveckého prostředí. Vrchol nové přírodní prózy pak tvoří rozsáhlé dílo Jaromíra Tomečka (1906-1997).

Druhá polovina 20. století v myslivecké tvorbě

V třetí a čtvrté dekádě dvacátého století se aktivně tvorbě zasvěcené mysliveckému prostředí věnovali mnozí autoři, neboť sami byli a jsou myslivci. Ze starších autorů vzpomeňme Jana Seidla, Stanislava Reiniše, Jana Klecandu, Milana Rajského, Bedřicha Fürsta, Jaroslava Hubálka, Františka Krtila, Zdeňka Hostičku, Josefa Mikeše, z novějších například Františka Frice, Jaroslava Cingroše, Rudo Morice, Jana Kozáka, Rudolfa Luskače, Milana Pénzeše, Josefa Pohla, jehož povídky byly mimo jiné úspěšně zfilmovány, Vladimíra Říhu, Zdeňka Kunerta, Františka Janalíka, Vladimíra Paulištu, Jána Brtku, Jiřího Mlčouška, Františka Libosvára, Františka Koldu, Lubomíra Klementa, Miroslava Sekeru a další.

V následujícím příspěvku v našem rozsáhlém projektu "Česká a slovenská lovecká literatura - Lovecké písemnictví" poodkryjeme začátky a vznik Klubu autorů při Českomoravské myslivecké jednotě.

27.05.2015
PhDr. Oldřich Koudelka
Zpět
banner right