• Cesta k reálnému vzniku Muzea ve Svätom Antone však byla ještě hodně, hodně dlouhá a plná překážek. A to i přesto, že v souvislosti s uvolněním zámeckého objektu v obci jižně od Banské Štiavnice Povereníctvo podohospodárstva už 29. prosince 1949 požádalo Povereníctvo školstva, vied a umení o vyslovení souhlasu pro zřízení lesnicko-mysliveckého muzea, a to zejména pro nezbytnost prezentace těchto odvětví v široké odborné i laické veřejnosti.                                                                               „Zámek ve Svätom Antole jako objekt plně záměru vyhovoval a když myšlenku podpořilo i ředitelství státních lesů, které po znárodnění mělo budovu zámku ve správě, zdálo se, že nic nebrání realizaci, už proto, že základ Muzea měla tvořit rozsáhlá sbírka loveckých trofejí a jiných sbírek v zámku uložených. Ale jak ukázal čas, byl to tehdy omyl,“ doplnil informaci o prvopočátcích složitého procesu Marián Číž.

S přípravnými pracemi na zřízení Muzea se začalo v roce 1950 na základě účelové dotace Zväzu poľovníckych spolkov v Bratislavě a Československé myslivecké jednoty v Praze. Slibně se vyvíjející myšlenka založení muzejní kulturní instituce v Antole však hned v prvopočátku začala mít problémy a setkávala se s nepochopením. Z dnešního pohledu docházelo i k absurdním situacím, když například již v roce 1951 dostalo přednost před pokračováním v budování expozice uskladnění obilí a brambor v zámeckých prostorách, což o osm let později přispělo svým nemalým dílem ke katastrofě, když se vzhledem k přetížení suterénních pilířů zřítilo jihozápadní křídlo zámku. 

„Všechno zlé je ale na něco dobré,“ konstatuje inženýr Číž. „Zodpovědné orgány si tehdy konečně uvědomily, že je třeba národní kulturní památku prvního stupně urychleně vyprázdnit, stavebně zajistit a zachránit její bohaté historické a umělecké předměty. Aby se už nikdy neopakovalo to, že například orientální stolek vykládaný slonovinou bude sloužit jako stupínek pro dělníky podávající si pytle s obilím...“

Reálným předchůdcem Lesnického a dřevařského muzea ve Zvolenu a Sv. Antole bylo Lesnické muzeum v Bratislavě. Toto muzeum existovalo v rámci Muzejního spolku Československého zemědělského muzea, později pak Slovenského muzea a Slovenského národního muzea. Slavnostně bylo zpřístupněné 4. května 1930. Vystavené v něm byly exponáty z lesnické zoologie, preparáty zvěře, modely mysliveckých zařízení, vývoj paroží a množství fotografií a drobných uměleckých předmětů. V roce 1944 však muzeum utrpělo značné škody při bombardování Bratislavy a následném požáru.

Přemístění sbírek do nově vzniklého zvolenského muzea se uskutečnilo v roce 1955. Nadějně se vyvíjející muzeum, které bylo situované do zvolenského zámku, však nemohlo mít dlouhého trvání, neboť se záhy muselo přistoupit ke generální opravě celého objektu. Bohaté sbírky se proto přesouvaly na různá místa, přičemž nejednou došlo k jejich poškození a znehodnocení. Konečně však byly na přelomu roku 1961-1962 soustředěny do státního zámku v Antole. Přemístění se sice nejprve pokládalo za dočasné a mělo dojít k návratu do Zvolena. To se však již v plné míře neuskutečnilo, neboť o zvolenském zámku bylo časem rozhodnuto coby o sídle Muzea středoslovenského umění jako nedílné součásti Slovenské národní galerie.

Který zámek nakonec získal tu čest, stát se muzeem s mysliveckou historií přineseme v nasledujícím příspěvku.