K animalistům v české výtvarné tvorbě patřili František Xaver Procházka (1887-1950), známý obrazy Stříbrné lišky, Racka. Obrazy vysoké a mysliveckým zátiším se prezentoval František Horník-Lánský (1889-1955), Ludvík Herzl (1877-1944), náruživý myslivec a rybář, malíř inspirovaný zejména pernatou zvěří, ale i pstruhy, a hlavatkami. Vrchol animalistického žánru pak dosáhl Ludvík Vacátko (1873-1953). Také sochař, ale proslavil se především obrazy "Srnčí v pohybu", "Černá na Hluboké" nebo "Hlava zajíce". Mimo jiné napsal monografii Malířství zvířat.

Postavy myslivců, obrazy Dian a sv. Huberta, ale také myslivecké zátiší ztvárňovali figuralisti jako byl například František Xaver Naskea (1884-1959) nebo Oldřich Cihelka (1881-1958). V pozdní tvorbě se několikrát dotkl lovecké tématiky také Josef Čapek (1887-1945), například v dílech "Lovci" či "Poraněná vrána".

Z lesníka nejznámější malíř

Bezpochyby nejznámějším se v té době stal původně lesník, od mládí také aktivní lovec a velký milovník přírody, malíř a kreslíř krajinných motivů a zvěře Stanislav Lolek (1873-1936).

V krajinném zobrazení se vyjadřoval impresionisticky, v malbě zvěře realisticky. Kromě volné tvorby, kam patří především soubor dvaceti barevných vyobrazení Naše lovná zvěř (1930), byl známý zejména jako ilustrátor knih a loveckých časopisů.

Cyklus jeho volných kreseb "O starém fořtovi a mazané lišce" se stal podkladem známé novely Rudolfa Těsnohlídka "Liška Bystrouška" (1920), která zase inspirovala Leoše Janáčka ke zkomponování slavné opery "Příhody lišky Bystroušky" (1924).

Josef Lada (1887-1957), jeden z našich nejpopulárnějších výtvarníků, malíř, kreslíř, ilustrátor, ale i spisovatel, nebyl aktivním myslivcem. Avšak v jeho tvorbě se náměty ze života myslivců a zvěře objevují ve velkém počtu. Vzpomeňme jen kompozice "Hajného sen" (1941), "Zvířátka přezimují u hajného" (1941) a mnohé další. Známý ilustrátor dobrodružné literatury Zdeněk Burian (1905-1981) se proslavil jako malíř loveckých výjevů z období pravěku.

Přelom 19. a 20. století ve slovenském mysliveckém umění

Na Slovensku se výtvarné umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století vyvíjelo v podstatně těžších podmínkách. Existenční důvody a národnostní diferenciace po rakousko-maďarském vyrovnání roku 1867 přinutily mnoha výtvarníků ze Slovenska odejít. Patřil k nim například Alexander Brodszky (1819-1901), autor olejomalby "Krajinka se srnčí zvěří", košický rodák a Mařákův žák Ludvík Csordák, autor obrazů "Noční krajina s divokými prasaty v zimě pod Slaneckým hradem", "Zimní krajina s vlkem", "Vnitřek lesa" či "Srnčí u potoka".

K představitelům moderní školy výtvarného umění na Slovensku, v nejednom případě silně ovlivněnými lidovými a vlasteneckým prvky, patřil například Peter Július Kern (1881-1963), portrétista, krajinář a malíř mysliveckých zátiší, Karol Šovánka (1883- 1961), autor portrétu "Myslivec", obrazů "Lesní interiér", "Liška za měsíční noci", "Zátiší s perličkami", zejména obrazů ze života kamzičí zvěře, atd.

Karol Ondreička (1898-1961), zakladatel slovenské ilustrační tvorby a autor děl, jako například "Pytlácká vášeň", "Pytlák", "Na lovu".

Z původního cílení lovem inspirovaných žánrů, v časovém sledu zůstaly téměř výhradně motivy zvěře. Platí to zejména o tvorbě Otakara Čílu (1894-1973), Václava Souška (1899-1982), Františka Liebla (1910-1992), Jiřího Židlického (1895-1950) či Antonína Zezulu (1930-1993). K vrcholům moderního zpodobnění přírody a zvěře patří akvarely Mirka Hanáka (1921-1971).

Na závěr tohoto skromného seznamu se dostáváme do doby zcela nedávné, kterou ve výtvarném zpodobování myslivosti, lovců a zvěře reprezentovala zejména tvorba tvůrce užitkové grafiky Jaroslava Bézu (1918- 2008), malíře a grafika Aleše Vaicu (1920- 2009), kreslíře a ilustrátora Františka Skály (1923- 2011), původně lesníka Bohumila Siegla (1926- 2013), ilustrátora Jiřího Krásla (1928-2004), Viktora Bilčíka (1938-2013), oleje z ateliérů Josefa Dvořáka (1923- 1994) a Jaroslava Prouzu (1955- 2004).

Ilustrační foto: Lánská obora www.lslany.cz