banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

František Špatný a jeho publicistická činnost

František Špatný a jeho publicistická činnost

Životopisná data Františka Špatného však zdaleka nemohou plně vystihnout všechny jeho pestré osudy a zejména jeho rozmanitou spisovatelskou a vydavatelskou činnost, pro kterou je právem nazýván zakladatelem českého mysliveckého písemnictví.

První své dílo Česko-německý slovník hospodářsko-technický pro úředníky, myslivce, stavitelské mistry a hospodáře připravil František Špatný k tisku již v roce 1842 v Přečíně a o rok později ho vydal v Praze. Druhý, podstatně rozšířený Německo-český slovník pro hospodářské úředníky, zvěrolékaře, technology, lesníky a myslivce, polní hospodáře atd. vydal v Praze v roce 1851 v prvním a v roce 1864 ve druhém vydání.

Velmi cenné jsou i další Špatného publikace Mluva myslivecká, vydaná v Praze v roce 1868 v prvním a v roce 1876 v druhém vydání. Samozřejmě i Německo-český slovník pro myslivce a milovníky lovu, vydaný v roce 1870. V obsáhlé předmluvě mimo jiné hovoří autor o tehdejším neutěšeném stavu české lesnické a myslivecké literatury. Pro české lesníky je zvláště významná a cenná jeho práce Německo-český slovník lesnický, vydaná tiskem až po jeho smrti. 

Pro úplnost je třeba dodat, že František Špatný zpracoval a vydal mnoho spisů a hlavně slovníků z jiných oborů a řemesel, rovněž o rybníkářství a několik dějepisných publikací. Přispíval do mnoha časopisů, vedle Květů také do Světozoru, Živy, Hospodářských novin a dalších.

Samostatnou kapitolou jeho rozsáhlé činnosti jsou bezesporu Zábavy myslivecké, první české myslivecké periodikum. Jeho vydávání zahájil František Špatný v roce 1856 a ukončil v roce 1875. Celkem se sice jednalo o pouhých šestnáct brožurek malého formátu, ale tento vydavatelský počin znamenal v praxi počátek přebohatého českého mysliveckého písemnictví. Úplné jsou jen v pražské Národní knihovně České republiky v pražském Klementinu a v Knihovně Národního muzea. Zábavy myslivecké přinášely hodnotné odborné i beletristické příspěvky psané správnou češtinou a výstižným mysliveckým názvoslovím. Špatný získal velký okruh přispěvatelů z řad tehdy známých lesníků, myslivců, spisovatelů, básníků a novinářů. Byli to například Josef Vrbata či Josef Václav Černý, vydavatelův starší bratr Václav, známý puškař Antonín Vincenc Lebeda, Julius Grégr, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně, Božena Němcová pro Zábavy myslivecké napsala příběhy Poslední medvěd na Čerchově a Honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku, Beneš Method Kulda, František Pravda a jiní. Příspěvky se zabývaly chovem, nemocemi zvěře, lovy u nás i za hranicemi, sokolnictvím a nechyběla ani zoologická pojednání. Vedle původní autorské tvorby věnoval vydavatel značnou pozornost i výňatkům z historického a krásného písemnictví domácího i zahraničního, pojednávajícího o lovu a myslivosti. Nechyběl slovníček myslivecké mluvy, hádanky, přísloví a myslivecké národní písně.

František Špatný položil základy, na kterých byla v následujících desetiletích po jeho smrti budována stavba moderního českého mysliveckého a lesnického písemnictví. Bez nadsázky je možné konstatovat, že zvláště po roce 1923 československé myslivecké písemnictví dostálo odkazu svého zakladatele a za více než jeden a půl století od započetí vydávání Zábav mysliveckých vznikly stovky knižních publikací odborného, beletristického i básnického charakteru, které jsou nedílnou součástí knižní kultury našich národů, stejně jako byly napsány a vydány tisícovky článků v mysliveckých časopisech i dalších periodicích, kalendářích či sbornících.

Kontinuita nebyla vždy přímá. Důležitější však je skutečnost, že stále trvá. Například Josef Václav Rozmara, velikán české lesnické a myslivecké publicistiky, spisovatel, redaktor a v minulosti nejvýznamnější vydavatel naší lesnické a myslivecké literatury, mimo jiné byl editorem sborníků myslivecké beletrie. Ten, který editoroval v roce 1925, záměrně pojmenoval Zábavy myslivecké, aby tak v úvodní stati připomenul právě nesmrtelné dílo Františka Špatného.

 

18.03.2015
PhDr. Oldřich Koudelka
Zpět
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím