Baroko a rokoko, u nás přibližně sedmnácté a osmnácté století, je nejen dobou rozmachu feudálního lovectví, ale také už i samotné myslivosti. Lovecké motivy postupně ovládly všechny oblasti umělecké tvorby. Co se týče malířského umění, přetrvává sice ještě technika nástěnné malby, ale už převažují samostatná malířská či grafická díla.

Oblíbené lovecké motivy

Nejčastěji jsou zobrazovány výjevy z průběhu lovů, po jejich skončení nebo před jejich zahájením, z lovů antické mytologie i z křesťanských legend. K velmi oblíbeným motivům patří i lovečtí psi, koně, lovecké portréty a zátiší. Ve velkém množství se objevuje i krajinomalba a stafáž lovců a honáků. K nejznámějším patří malby bohyně Artemis - Diany v raně barokním zámku Jimlín, z doby kolem roku 1680, v barokním loveckém zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou z roku 1715, v barokních zámcích Trója a v Buchlovicích. Stropní malba sv. Huberta z doby kolem roku 1750 je v Heraleckém zámku a přibližně ze stejné doby pochází nástěnná malba tohoto světce v kostele sv. Mikuláše v Boru u Tachova. Patroni myslivosti sv. Hubert nebo sv. Eustach jsou však zobrazení i na barokních obrazech v některých kaplích a kostelech, například v jesenické Karlově Studánce.

Ze všech loveckých božstev se pod vlivem antiky nejdůrazněji prosadil okruh bájí kolem bohyně Artemidy-Diany. Bohyni lovu v nejrůznějších dobových kostýmech vždy provázejí nerozluční psi.

Umělci z období baroka

K našim nejznámějším barokním autorům, kteří se věnovali ztvárňovaní loveckých motivů, patří malíř, kreslíř a rytec Václav Hollar (1607-1677), Karel Škréta (1610-1674), autor obrazu "Podobizna mladého lovce" z roku 1653, Jan Jakub Hartmann ( asi 1658- 1738), autor cyklu živlů, kde Vzduch je zobrazen jako lov ptáků a Země lovem na kance, Václav Vavřinec Reiner (1689-1743) autor obrazů "Ptactvo v zemi s Výrovka", "Lov na kance", "Lov na jelena ","Diana přeměňuje Akteóna na jelena", František Hartmann (1694-1728), jeden z nejlepších tehdejších malířů zvířat. který se vzdělával u Hamiltona, Leopold Axtmann (1700-1748), Jan Antonín Vocáska-Hrošecký (1706-1758), tvůrce zátiší s uloveným ptactvem, František Theodor Dallinger (1710-1771). Je však nutné poznamenat, že lovecké tématiky se během první poloviny osmnáctého století dotkly téměř všichni čeští malíři bez ohledu na jejich tematické zaměření. Například slavný Petr Brandl (1668-1735) ztvárnil známou podobizna Františka Antonína hraběte Sporcka (1731).

Umělci z období rokoka

Období rokoka reprezentuje Norbert Grund (1717-1767), Antonín Tuvora (1747-1807), autor nástěnných maleb na zámku Kozel či Martin Ferdinand Chvátal (přejmenován na Quadal, 1736-1809), vynikající malíř podobizen a animalista, jehož práce, například "Mladý lovec","Odpočívající lovec se skupinou psů a psovodem", "Chrti nad kořistí v lese", nebo "Diana a Endymion", připomínají staré holandské mistry.

Slovenští malíři z období rokoka

Ze slovenská malířů tohoto období nemůžeme zapomenout na Karola Marka (1791-1860), známého zejména obrazy "Diana na lovu", či "Zimní krajina s myslivcem" a jeho krajana Jozefa Czauczika (1780-1857), který maloval zejména portréty myslivců.

Z mnoha důvodů se od devatenáctého století začíná hlavní vývojová linie výtvarného umění myslivecké tématice vzdalovat. V Čechách, na Moravě či Slovensku se nakonec nikdy nepoužily tyto motivy v takové míře, aby se vytvořily zvláštní programové hnutí, jako tomu bylo například v sousedním Rakousku. Přesto nelze opomenout tvorbu malíře a grafika Františka Richtera (1774-1863), známého především olejomalbou "Dva lovečtí psi", "Lovecký pes", "Běžící vlk" či "Postřelený vlk", což byl poslední vlk zastřelen na Moravě druhého ledna 1830 na panství Rožínka. Zeměmi, které vyjadřují romantický dobový zájem o přírodu, se proslavil mistr koloritu Josef Matěj Navrátil (1798-1865). Dekorativně vyzdobil zámecké interiéry v Jirnech, Zakoupech, Ploskovicích nebo Liběchově. Rád maloval své vlastní lovecké zážitky, například na plátnech "Hon na lišku", "Na čekané", "Na čekané pod duby".

Antonín Mánes a synové

Ze slavné malířské rodiny Mánesů, otec Antonín (1784- 1843) je považován za zakladatele české krajinomalby devatenáctého století. Olejomalbu "Kokořín" (1839) oživil jelenem stojícím v blízkosti hradu v nedalekém údolí. Syn Quido (1828-1880) se pak stal nejvýznamnějším představitelem ľudopisného žánru. Jeho nejznámější obrazy jsou "Laň vycházející z lesa" a "Mrtvá laň". Syn Josef (1820-1871) se proslavil zejména plátny "Orlí hnízdo", "Honba", ilustracemi národních písní, jako například "Mysliveček" a zejména kresbou "Oldřich a Božena" (1857-1858). Mimochodem tomuto námětu se věnovali i další tvůrci výjevů z české historie, jako například Peter Meixner (1831-1884) a zejména figuralista František Ženíšek (1849-1916).

Objednávka obrazů na zámek Betliar

Na objednávku betliarských Andrássyovců pracoval zemplínský rodák Béla Pállik (1845-1908), známý především svými obrazy "Parforzných lovů", ale také prostornou olejomalbou "pohasínající daněk". Sochař Aloiz Strobl (1856-1926) se narodil v Králově Lehotě a do povědomí veřejnosti milující lovecké umění, vstoupil zejména plastikami "Lov krále Matyáše", "Raněný divočák" a "Pohasínající jelen". Poslední dvě jsou umístěny v plenéru zámeckého parku v Topoľčiankách. Mimořádně umělecky hodnotná je jeho malá plastika loveckého jezevčíka, oblíbeného psa manželky jednoho z posledních majitelů panství Betliar.

Plastika "pohasínající jelen" od Aloize Strobela