banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Etika a historie myslivosti

200 let od narození zakladatele českého mysliveckého písemnictví

200 let od narození zakladatele českého mysliveckého písemnictví

Osmého března letošního roku tomu bylo přesně dvě stě let, kdy byl podle matričního zápisu v protivínském římskokatolickém svatoanenském kostele pokřtěn František Špatný, budoucí zakladatel českého mysliveckého písemnictví, národní buditel, spisovatel a vydavatel, lexikograf a správní úředník. Kdy se přesně na dnes již neexistující samotě Bor u Protivína narodil, známo není, uvádí se prvního, druhého či čtvrtého března  1814. Nicméně jisté je, že František pocházel z početné rodiny, měl celkem osm sourozenců, z nichž nejznámějším byl starší bratr Václav, pozdější bažantník, preparátor a vedoucí loveckého muzea na Ohradě. U příležitosti tohoto významného mezníku byla na Lesním hřbitově v Písku odhalena nová informační tabule se základními životopisnými údaji Františka Špatného a přední čeští i slovenští spisovatelé položili k hrobu s jeho ostatky květiny.  

František Špatný začal chodit do farní školy v Protivíně, ale otec ho brzy poslal na výměnu do Prachatic, kde se musel učit německy, aby mohl posléze studovat na gymnáziu v Českých Budějovicích a stát se podle přání rodičů knězem. Ale Špatný neměl náklonnost ke kněžskému stavu a odešel již v roce 1828 do Prahy, kde navštěvoval malostranskou c.k. Hlavní školu a o tři roky později se stal posluchačem zemědělských seminářů na tehdejší filozofické fakultě a zvěrolékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1832 vstoupil na Hospodářský ústav v Českém Krumlově. O prázdninách se u svých rodičů v Boru stýkal s horlivým vlastencem a farářem v Heřmani Matějem Fučíkem, který mladého Špatného zaučoval v dějinách českého národa, půjčoval mu knihy a vštípil mu hlubokou a trvalou lásku k českému jazyku.

Koncem roku 1835 nastoupil Špatný jako praktikant důchodového úřadu v Protivíně a potom byl přeložen jako písař k úřadu v Prachaticích. Stálým sebevzděláváním a pílí získal velmi dobrou pověst u úředníků schwarzenberského panství, a tak byl v roce 1837 jmenován úředníkem u ředitelství v Třeboni, později kontribučním písařem v Libějovicích a komisařem v Novém Dvoře.

Aby se mohl stát učitelem na českokrumlovském Hospodářském ústavu, musel se v Praze podrobit zkoušce ze zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybářství. Při té příležitosti se seznámil se spisovatelem Jakubem Malým, který ho nadchl pro literární činnost a zejména vydávání hospodářských slovníků.

V tom čase začal František Špatný psát do Květů a na vlastní žádost byl přeložen do Přečína u Volyně. Tam mu byla svěřena hospodářská i politická správa statku a činil se i při zvelebování zemědělství a ovocnářství v celém regionu. V roce 1843 byl ustanoven správcem statku v Jinonicích u Prahy a začal se horlivě zúčastňovat tehdejších národních a vlasteneckých podniků, což následně ovlivnilo jeho další činnost a životní osudy.

Bouřlivé časy se sice uklidnily, ale jeho nepřátelé na něj nezapomínali. Byl vyšetřován, perzekvován a později přeložen do Pardubic. Známé národní smýšlení Špatného bylo příčinou jeho stálého pronásledování a šikanování ze strany německých nadřízených. Proto se rozhodl odejít do výslužby, což mu bylo umožněno k prvnímu březnu 1862.

Téhož roku počátkem července vstoupil do služeb Vlastenecké hospodářské společnosti v Praze, kde v různých funkcích setrval až do roku 1872.

Posledním pražským bydlištěm Františka Špatného byla Krakovská ulice č. p. 1. Zde také 9. června 1883 zemřel. Dvanáctého června pak byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jeho hrob postupně chátral, byl opomíjen až se jeho lokalizace stala neznámou. Až díky téměř detektivnímu pátrání skupiny nadšenců v čele s šéfredaktorem časopisu Myslivost Ing. Jiřím Kasinou a mysliveckým historikem doc. MUDr. Jaromírem Kovaříkem, CSc. se v roce 1993 podařilo v příslušných matrikách vypátrat, že hrob nebyl od počátku dvacátého století proplácen a v běhu času byl značně poničen, včetně malé pamětní desky. A tak po mnoha složitých jednáních byly Špatného ostatky před dvaceti lety, druhého června 1994 pietně vyzvednuty, zpopelněny a schránka byla šestého prosince téhož roku při důstojném mysliveckém aktu uložena na tomto lesním hřbitově společně s renovovanou původní náhrobní deskou. 

 

 

 

11.03.2015
PhDr. Oldřich Koudelka
Zpět
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím