V minulé části jsme si představili základní chyby v terminologii. V dnešním článku se dozvíte o dalších.

• 4. „Světelnost je nejdůležitější údaj puškového dalekohledů...“

V optice existuje více matematických veličin, přičemž světelnost dalekohledů (geometrická svítivost) je pouze jeden z porovnávacích parametrů výkonnosti optické soustavy. Zvýrazněním důležitosti pouze jedné veličiny z celku a to více autory, nastal současný „optický galimatiáš“, se kterým se musíme vyrovnat.

• 5. „Dalším velmi důležitým parametrem... je koeficient stmívání, nazývaný též výkon puškového dalekohledu za šera.“

V prvé řadě je zapotřebí znovu zdůraznit terminologii. Výkonnost (ne pracovní výkon za směnu, ale výkonnost například sportovního střelce) dalekohledu za šera je další optickou veličinou, porovnávacím parametrem použití dalekohledu při zhoršených světelných podmínkách. Koeficient stmívání je směrné číslo výkonnosti dalekohledu za šera.

• 6. „Definice světelnosti z geometrické optiky je v pořádku, její praktická interpretace rovněž, ale jen v určité definiční oblasti.“

Jestliže v optice už od vypočítání objektivu naším slavným rodákem Petzwalem ze Spišské Bele pracujeme stále s matematickými veličinami, tak předcházející tvrzení znamená asi toto 42 = 16, ale jen „v určité definiční oblasti“, mírně řečeno to neplatí vůbec! Je zapotřebí jednoznačně říci, že každá definice platí bez vyjímky.

Proto je to definice! Nakonec to potvrzuje samotný autor v následujících řádcích:

„Když je průměr výstupní pupily dalekohledu menší než průměr... (zřítelnice),... Připravili jsme se tedy o část zbytkového světla a v tom případě je nutno zvolit jiný dalekohled, u kterého nám známý poměr průměru objektivu k zvětšení zabezpečí výstupní pupilu s minimálně takovým (nebo větším) průměrem, jako má zřítelnice našeho oka“.

A jsme doma. Chyba byla ve špatné volbě a ne v dalekohledu a jeho výstupní pupile. A už vůbec ne v definici nebo matematice.

• 7. „Po čtyřicítce se u velké části populace začíná dostavovat nejen dalekozrakost ve formě „krátkých rukou“ (odborně presbyopia), ale i duhovka ztrácí pružnost a přizpůsobivost a v literatuře se uvádí, že při nízkých osvětleních se neroztáhne do průměru většího jak 5 – 6 mm (nevěřící ať porovná v tmavém lese schopnosti vidění mladého a starého myslivce, i když trénovanost a tím i dobrá kondice duhovky může udělat svoje...“

I když je v této větě použito slovo duhovka dvakrát, jsem přesvědčen, že autor pouze v „zápalu boje“ nedodržel správnou terminologii a vynechal slovo zřítelnice ve spojení:

...že při nízkých osvětleních se zřítelnice neroztáhne...

Duhovka (kruhová barevná část oka) má totiž víceméně konstantní velikost, ale její středová kruhová soustředná část zřítelnice reaguje na zvýšenou (2 - 3 mm) nebo sníženou (5 - 7 mm) viditelnost. Průměr výstupní pupily a konstrukce dalekohledu se přizpůsobuje maximálnímu průměru zřítelnice lidského oka při zhoršené viditelnosti. Literatura uvádí 5 - 7 mm a nikoliv, jak autor uvádí 5 - 6 mm. Rozdíl 1 mm při pružnosti zřítelnice lidského oka, a to ještě při horní hranici od 6 do 7 mm představuje v optice hodně.

Porovnejme například dva dalekohledy 7 x 42 a 8 x 56, u kterých výstupní pupily jsou 6 a 7 mm, tedy rozdíl 1 mm na horní hranici rozpětí: světelnost 36 a 49 jednotek, výkonnost za šera při prvním výpočtu 1764 a 3136 jednotek, při druhém 294 a 448 jednotek a při třetím 17,1 a 21,2 jednotek směrného čísla (tab. 1).

Tabulka 1: Porovnání optické výkonnosti dalekohledů 7x42 a 8x56

Z tabulky 1 vyplývá, že oko s průměrem zřítelnice 6 mm využije pouze dalekohled 7 x 42. Oko s průměrem zřítelnice 7 mm využije oba dalekohledy. Jenže druhý dalekohled je o 13 jednotek světelnosti (+ 6,4 %), 1372 jednotek výkonnosti za šera (+ 43,8 %) u prvního výpočtu, o 154 jednotek (+ 34,4 %) u druhého výpočtu a o 4,1 jednotek směrného čísla (+ 19,3 %) u třetího výpočtu opticky mohutnější, tedy výkonnější za zhoršených světelných podmínek.

U dalekohledu s variabilním zvětšením, například 8 – 20 x  rozdíl 1,1 mm průměru výstupní pupily například od 3,6 do 2,5 mm, vychází až ze sedminásobného rozpětí zvětšení od 14 do 20 x.

Výkonnost za šera vychází z rozpětí od 700 do 1000 jednotek při druhém a od 26,5 do 31,6 jednotek směrného čísla při třetím výpočtu, přičemž výkonnost za šera při prvním výpočtu zůstává stejná a to 2500 jednotek.

A použití výrazu nízké osvětlení jen potvrzuje autorův „zápal boje“ a z toho vyplývající použití nesprávného termínu. Nízké osvětlení může být jen při nízko umístěné lampě, ale nemá nic společného se sníženou (zmenšenou) intenzitou světla při zhoršené viditelnosti.

Zároveň doporučuji, aby se každý myslivec při holení lépe podíval do zrcadla a všiml si velikosti své zřítelnice v oku, přičemž se snažil odhadnout její průměr v milimetrech. Pak v rámci možností zvýšil (nebo snížil) intenzitu osvětlení a znovu se pokusil odhadnout průměr zřítelnice (roztáhnutá - zvětšená), zřítelničky (stáhnutá – zmenšená). Je to podle mne nejjednodušší metoda jak si určit velikost (průměr) vlastní zřítelnice a pak se podle toho řídit při výběru dalekohledu.

• 8. “...je šero a zřítelnice pozorovatelova oka má průměr 6 mm. Máme dva technologicky kvalitativně podobné přístroje se základními parametry 4 x 32 a 6 x 42. Hodnoty jejich světelnosti jsou úměrné průměrům výstupních pupil, které jsou 8 a 7 mm. Je první se světelnosti 64 lepší než druhý se světelností 49? V tomto případě ne, protože na sítnici oka se dostane v obou případech stejné množství světla dané zřítelnici o průměru 6 mm. V druhém případě však bude pozorovaný předmět blíže.“

V tomto případě se střetly dvě chyby, kterých se autor dopustil.

• První je, že porovnává pouze jednu veličinu (jako autor před ním) a to světelnost 64 a 49, vypočtenou z průměrů výstupních pupil 8 a 7 mm. Pokud se podíváme blíže na oba dalekohledy z pohledu optické výkonnosti za šera, dostaneme jednoznačnou odpověď, že druhý dalekohled přesto, že má menší světelnost je lepší, protože má větší zvětšení a větší průměr objektivu. Dalekohled přece nemůže za to, že ho použil pozorovatel, jehož zřítelnice je menší než výstupní pupila dalekohledu.

• Druhá chyba je, že porovnává dva technologicky kvalitativně naprosto nepodobné přístroje, i když jsou hodnotami světelnosti blízké. Rozdíly v jednotkách světelnosti, ale i v procentním vyjádření výkonnosti za šera to jednoznačně dokazují.

Názor autora (Ing. J. Michlíka z PZ Poľana Spišská Bela) je správný pouze v konstatování, že u pozorovatelových očích s průměrem zřítelnic 6 mm, pronikne do jeho očí stejné množství světla při použití obou dalekohledů, přičemž při použití dalekohledu s větším zvětšením, bude pozorovaný předmět blíže.

• 9. „Zdá se, že fyzikální definice světelnosti z oblasti geometrické optiky nevystihuje plně dobré vlastnosti dalekohledu při praktickém použití v mezních situacích a proto byl zaveden výstižnější parametr, kterým je koeficient stmívání.“

Znovu jsme u nesprávné stylizace. Autor opakovaně zpochybňuje definici světelnosti, přičemž ji spojil s definicí výkonnosti za šera (optickou mohutnosti), jehož výsledkem je při třetím výpočtu směrné číslo, kterému se též říká koeficient stmívání. Nakonec sám konstatoval, že:

• 10. ...vychází při hodnocení podle koeficientu stmívání dalekohled 6 x 42 z uvedeného příkladu lépe, než dalekohled 4 x 32 (15,9 ku 11,3), i když druhý má lepší světelnost.“

Toto jeho konstatování jen potvrzuje předchozí závěry, že při porovnávání optické výkonnosti dalekohledů nemůžeme vycházet pouze z jedné veličiny.

Byl bych rád, kdyby jsme se těmito řádky vypořádali s dosud uveřejněnými desinformacemi (mýty) v myslivecké pozorovací a střelecké optice.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.