Tak jako se někteří myslivci dopouštějí chyb při míření, tak se jich někteří autoři dopouštějí při publikování vůči myslivecké, ale i střelecké terminologii. Chtěl bych vysvětlit alespoň některé z nich a chci věřit, že to jsou jen chyby stylistické a doporučují před psaním článků a publikací se seznámit s odbornou terminologií, obsaženou v následujících titulech:

Civilní střelné zbraně a střelivo - názvosloví, česká anebo slovenská státní norma; Slovenské poľovnické názvoslovie, Prof. Ing. Jozef Škultetý a kol., vydavatelství Příroda, Bratislava, 1985; Poľovnický naučný slovník, Doc. Ing. Pavel Hell, Csc. a kol., vydavatelství Příroda, Bratislava, 1988: Myslivecký slovník naučný, Ctirad Rakušan a kol., Zemědelské nakladatelství Brázda, Praha, 1992, ABC myslivosti, Robert Wolf a kol., Nakladatelství Orbis, Praha, 1977.

V dosud vydané odborné literatuře, ale zejména ve střeleckých katalozích a článcích o střelectví, které se zaměřují na loveckou optiku jsem, kromě jiného, nalezl i řadu nepřesností, nebo i desinformací (mýtů), které je nutno objasnit a uvést na správnou míru.

Uvádím je kursívou v pořadí 1 až 10.

• 1. „Víš puška střílí, ale puškohled trefuje...“*

Ve střelectví platí, že hlaveň střílí, ale pažba trefuje! Toto je ve střelecké literatuře uznávané úsloví, které platí ve vztahu střelce a pažby.

Vyjadřuje, že pokud střelec nemá pažbu zbraně doslova „ušitou na míru“ (délka, lomení, vyhnutí), tak s ní bude špatně trefovat. Subjektem střelby je střelec, jako fyzická osoba, který střílí z hlavně střelné zbraně uložené v pažbě. Parodovat toto pravidlo a přisoudit subjekt střelby samotné zbrani s puškovým dalekohledem bez střelce se mi zdá jemně řečeno „přitažené za vlasy.“

• 2. „Variabilní puškové dalekohledy... se též vyznačují tím, že změnou zvětšení se často zvětšuje i rozptyl zásahů.“*

Tak jak je to s tím trefováním puškových dalekohledů? Dalekohled se stabilním zvětšením trefuje a s variabilním ne? Dokonce zvětšuje rozptyl?

Toto není pravda! Autor měl zřejmě na mysli, že u některých puškových dalekohledů s variabilním zvětšením se se změnou zvětšení změní i nastřelení zbraně, ne rozptyl.

• 3. „Všichni též dobře víme o rozdílu ve výkonu světelnosti starších puškohledů Zeiss Jena.

Puškohled 4 x 32 byl o mnoho světelnější než puškohled Zeiss Jena 6 x zvětšující, protože měl průměr výstupní pupily 8 mm a puškohled typu 6 x 32 jen 5,33.“* Na základě vyhodnocení pouze jedné veličiny t. j. průměru výstupní pupily uvedených puškových dalekohledů, byl autorem vyslovený nesprávný závěr, který je ve skutečnosti právě opačný. Vyhodnoťme oba puškové dalekohledy (nikoliv puškohledy) komplexně, vyhodnocením všech optických veličin.

Na základě vypočtených optických veličin které mají vliv na posouzení optické výkonnosti a které jsou uvedeny v tab. 9, jednoznačně vyplývá, že autorovo tvrzení neodpovídá skutečnosti. Puškový dalekohled 4 x 32 s průměrem výstupní pupily 8 mm má sice větší světelnost, ale hodnoty koeficientů výkonnosti za šera jsou výhodnější u dalekohledu 6 x 32.

U prvního výpočtu jsou hodnoty totožné, u druhého výpočtu je puškový dalekohled 6 x 32 lepší o 64 jednotek (33,3 %) a u třetího vypočtu t. j. směrného čísla neboli koeficientu stmívání je lepši o 2,7 jednotek (19,3 %).

Je - li dalekohled 4 x 32 v prvním výpočtu rovnocenný, v druhém výpočtu dosahuje pouze 67,7 % a ve třetím výpočtu 80,7 % výkonnosti dalekohledu 6 x 32 a to proto, že při stejném průměru čoček objektivu má větší zvětšení.

Pravě proto jej používali všichni myslivci, zběhlí v problematice optiky, za zhoršených světelných podmínek. Rozdílná procentní velikost názorně ukazuje relativnost optické výkonnosti, zjištěné matematickými výpočty, protože v každém výpočtu (1 až 3) se postupuje různým způsobem.

V praxi se k tomu přidávají další vlivy, které se nedají vyjádřit matematicky, ale podstatně ovlivňuji optickou výkonnost dalekohledu.

Například použití různých materiálů na výrobu čoček, tmelů (lepidel) na jejich spojení (kanadský balsám), různé antireflexní vrstvy, sluneční clony a podobně.

Teoreticky by z matematických výpočtů mělo platit, že čím větší zvětšení při stejném průměru vstupní pupily objektivu, tím větší optická mohutnost - výkonnost za šera při zhoršených světelných podmínkách.

V praxi je limitujícím faktorem průměr výstupní pupily okuláru v rozpětí od 7,1 do 5 mm. Dále velikost zřítelnic našich očí a jejich přizpůsobivost za snížené viditelnosti.

Uvedený přiklad též jednoznačně potvrzuje nutnost porovnávání optických veličin komplexně. Proto všichni, kdo porovnávají optickou výkonnost pouze na základě jednoho parametru se dopouštějí chyby.

Na základě jedné optické veličiny není možné správně vyhodnotit výkonnost optické soustavy.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.