Myslivecké pojmenování samec: zajíc, zaječák; samice: zaječka, zaječice; mládě: zajíče, zajíček Lidové pojmenování matěj, janek, ušák, macek; staroch (starý zajíc), babka (stará zaječka) O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Zajíc žije téměř na celém světě. Nejvíce mu vyhovují nížiny a pahorkatiny v teplých oblastech, kde se stř...
O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Koncem minulého a začátkem tohoto století bylo provedeno v Krkonoších několik pokusů "vysadit" sviště. V 50. letech byl dokonce proveden obdobný pokus v Jeseníkách. Všechny pokusy však skončily nezdarem. V současnosti u nás nežije. Svišť má zavalité tělo a proti zimě ho chrání silná vrstva tuk...
Myslivecké pojmenování samec: srnec; samice: srna, čiplenka (srna, která ještě neměla mladé); mládě: srnče O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Srnec je naše nejrozšířenější spárkatá zvěř. Žije na celém našem území. Nejvíce se však vyskytuje v pahorkatinových lesích s přilehlou zemědělskou půdou. Srnec je nejmenším představitelem jel...
Myslivecké pojmenování černá zvěř; samec: kňour; samice: bachyně; mládě: sele, markazín; samčí mládě ve druhém roce: lončák; samčí jedinec ve třetím roce: kňourek, sekáč; samičí mládě ve druhém roce: bachyňka O historii a myslivecké mluvě se můžete více dozvědět na tomto odkazu. Lidové pojmenování divočák, štětináč, kudrnáč Obývá velkou část Evropy, Asie, severní Afriku, Japonsko, Sum...
Myslivecké pojmenování samec: ondatrák; samice: ondatra; mládě: ondatře Lidové pojmenování dlakoš, bobřík pižmový, krysa pižmová, pižmovka O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Původním domovem ondatry je Severní Amerika. Počátkem 20. století bylo do Čech přivezeno několik párů ondatry pižmové. Odtud se rychle rozšířily téměř do...
Domovinou mývala severního je Severní Amerika. V roce 1934 byl dovezen do Německa, odkud se během druhé světové války dostal z kožešinových farem do volné přírody. Pak se postupně rozšířil i do okolních států a tak se s ním lze setkat, i když zřídka také u nás. Patří do čeledi mývalovitých šelem. Jeho zavalité tělo dosahuje délky 50 až 70 cm a hmotnosti až 10 kg, výjimečně i více. Zbarvení krátké...
