Je menší sova, která velikostí i zbarvením připomíná sýčka obecného (Athene noctua). Liší se však od něj především černým polem okolo očí, opeřenýma nohama (odtud jméno "rousný") a vzpřímenějším postojem. Rozeznat pohlaví na základě zbarvení je nemožné.

Mláďata jsou celkově červeněji zbarvená a mají tmavý závoj. Sýc rousný je svrchu hnědý, s bílým skvrněním a světlým pruhem při kořeni křídla. Spodní část těla je bělavá s hnědými pruhy. Závoj bývá světlý, zobák žlutý a peří na nohou bílé. Křídlo dosahuje délky až 180 mm, ocas 106 mm a zobák kolem 16 mm. 

Hmotnost samců se pohybuje mezi 95 až 110 g, samic mezi 123 až 210 g. Mláďata přepeřují částečně od prosince, dospělí od června do listopadu. Ozývají se po větší část roku, ale nejintenzivněji na jaře a to hlavně v noci zrychlujícím se "pupupupupu". Obývá celoročně rozsáhlé staré lesy, ale i imisemi zničené porosty např. v Krušných horách. Hnízdí v dutinách stromů. U nás hnízdí především v horských oblastech, proniká však i do nižších poloh. Úplná snůška je 2 až 8 čistě bílých vajec, v závislosti na potravní nabídce. Hnízdí 1×, výjimečně 2× ročně v dutinách stromů, které jsou většinou vytesané datlem. Existují však i případy, kdy hnízdí přímo v ptačích budkách. Samice sedí na vejcích zhruba 4 týdny a hnízdní péče trvá asi 5 týdnů. Samec jí a mláďatům do hnízda přináší potravu. Mláďata hnízdo opouští obvykle po 30 až 35 dnech. Dost dlouho jsou však ještě přikrmována rodiči venku. Potravu tvoří hlavně drobní hlodavci, v menší míře i ptáci a vyjímečně i hmyz. Sýc rousný je zvlaště chráněný - silně ohrožený druh.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.