Praha 27. března (ČTK)

Novela mysliveckého zákona, kterou 22. 3. na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda, je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Josefa Stehlíka nesystémovým krokem, který nebude mít očekávaný účinek. Normu, která má podle ministerstva pomoci snížit stavy přemnožené spárkaté zvěře jako prasat nebo jelenů, kritizuje také předseda plzeňské agrární komory Jaroslav Šíma i další oslovení zemědělci.

"Od začátku jsme se vymezovali vůči tomu, aby například úprava velikosti monokulturních ploch byla řešena novelou mysliveckého zákona," uvedl Stehlík, který má farmu v Chodouni na Berounsku. Podle něj by se tímto problémem měl zabývat třeba zemědělský zákon nebo nějaké jiné ustanovení. "Považujeme to za naprosto nesystémový krok," dodal.

Aby zemědělci mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší. Šíma v této souvislosti namítl, že plochy, kde se může skrývat spárkatá zvěř, jsou stejné desítky let a zemědělci neměli nikdy takové problémy se zvěří jako v posledních osmi letech. "Zemědělci si stěžovali na velké škody a přesně se to otočilo proti nim, místo toho aby myslivci udělali svá opatření," tvrdí Šíma.

Podle něj se vždy mohou myslivci se zemědělci dohodnout, například tak, že nechají na velkém lánu pruhy na odlov. Ale na to není třeba dělat zákon, míní Šíma. Je nesmysl, aby zemědělci seli plochy podle požadavků myslivců, dodal.

Také František Krofta z družstva ODOB v Potvorově na Plzeňsku je zásadně proti omezování ploch plodin, kde se může zvěř skrývat. "Jsou velká stohektarová pole. Kdybychom je museli zmenšovat, tak kdo to zemědělcům nahradí?" podotkl.

Současný stav je podle Šímy daný tím, že se před lety stalo divoké prase pomalu chráněným a myslivci se bili za to, aby se černá zvěř střílela až od určitého věku. "A dneska, když už nevíme kam, tak to hodíme na zemědělce, že má moc velké plochy kukuřice, jejíž lány jsou tady 30 nebo 40 let," uvedl Šíma. Přitom nejde jen o kukuřici, ale i o rozryté louky, kde jsou často posedy a zvířata jsou dobře vidět, dodal. "Myslivci se o to nestarají a teď se snaží dohánět to, co za deset let zanedbali, tedy korigovat stavy černé zvěře," tvrdí Šíma.

Zákaz vstupu do honiteb odmítá. "Ať mají povinnost oznámit dobu lovu a zemědělci to budou vnímat," uvedl Šíma. Předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice na Plzeňsku Václav Bulín doufá, že zákazy budou uplatňované výjimečně. "Stavy zvířat se regulují podle toho, jak kdo řve, a podle toho, jak se k tomu který myslivecký spolek staví," míní. Jako případ uvedl hospodáře mysliveckého spolku, který prý bránil střílení zvířat ničících zemědělské plodiny. Jeho postoj se změnil poté, co prasata udělala velké škody v lese. Pak prý myslivcům řekl, ať je střílejí na potkání.

Podle Stehlíka by měla být flexibilnější možnost měnit honitby. "Jestliže někdo ty honitby nezvládá, tak není možné čekat deset let," řekl. Tento problém ale novela mysliveckého zákona neřeší.

Ilustrační foto: MZ