Praha 18. ledna (ČTK)

Ochrana lesů před tak silným větrem, jako byl před desetiletím orkán Kyrill s rychlostí přes 200 km/h, není podle ministerstev životního prostředí a zemědělství možná. Jednalo se o největší větrnou kalamitu od roku 1870. Většinu holin po vytěženém dřevu se však následně podařilo zalesnit. V dalších letech se povedlo i snížit množství kůrovce, který se po orkánu a vichřici Emma, jenž v Česku foukala o rok později, přemnožil. Nyní jsou však stromy oslabené předloňským suchem. Podle odborníků je navíc v současné době horší kalamita kůrovce než po tehdejším orkánu. Kdyby se objevily podobné polomy, šlo by podle nich o katastrofu.

Resorty se dlouhodobě snaží měnit strukturu lesních porostů, aby v nich bylo méně smrků a více listnatých stromů. "Současné lesní porosty v Česku mohou být ohroženy silným orkánem podobně jako před deseti lety, tomu nelze ve větší míře či zcela zabránit," řekl ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Nejodolnější proti silným větrům jsou přirozené dubové, smíšené nebo smrkové horské lesy na hřebenech a doubravy v nížinách.

Za poslední desetiletí se podle něj zvýšil podíl listnáčů při obnově lesa, což znamená lepší stabilitu lesních porostů. "Na druhé straně však došlo vlivem sucha a kůrovce k vytvoření mnoha nových porostních stěn, zejména v jehličnatých monokulturách, kde jsou bory a smrky na nepůvodních stanovištích, v podhůří, ve vrchovinách a v pahorkatinách. Tyto lesní komplexy jsou v současné době ohroženy," dodal. Ministerstvo zemědělství připomíná, že při umělé obnově se podíl listnáčů blíží 40 procentům vysazovaných stromů.

Orkán způsobil v roce 2007 polomy v rozsahu zhruba 10 milionů metrů krychlových dříví. Škody větrem tak tehdy podle ministerstva zemědělství způsobily zhruba 95 procent ročních nahodilých těžeb. Ty pak představovaly tři čtvrtiny celkových těžeb v daném roce. "S odstupem času lze konstatovat, že z hlediska lesního hospodářství se podařilo následky bořivého větru zvládnout. Velká většina polomů byla zpracována v průběhu roku 2007," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Roční těžba byla ve výši 18,05 milionů metrů krychlových, což bylo nejvíce od vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918. "Přesto nebyl překročen celkový běžný přírůst, který činil v roce 2007 podle našich údajů 20,7 milionů metrů krychlvých dřeva," dodala.

Státu se situace podařila zvládnout i podle šéfredaktora časopisu Lesnická práce Jana Příhody. "Podařilo se rychle nastavit smlouvy, pracovaly tu desítky evropských firem s harvestorovou technikou," připomíná Příhoda. Ministerstvo zemědělství tehdy investovalo do zalesnění ploch prostřednictvím evropského rozvojového programu na rozvoj venkova celkem 340 milionů korun.

Nyní je však zhoršená kalamita kůrovce. Horší než byla po orkánu. "V letech 2010 až 2012 se podařilo výskyt podkorního hmyzu na smrkových monokulturých snížit na úroveň let 2005 a 2006. V současné době se potýkáme s ještě závažnější kalamitou než po jmenovaných orkánech, ta však souvisí s teplotními extrémy let 2014 a zejména 2015," připomání Milan Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Hlavní riziko je pak na severní Moravě, kde byl loni kůrovec nejvíce přemnožený. "Představa, že dnes foukne na severovýchodní Moravě něco jako Kyrill, je děsivá," dodává Příhoda.

Těžba dřeva podle Českého statistického úřadu předloni v ČR vzrostla zhruba o pět procent na 16,2 milionu metrů krychlových a byla nejvyšší za posledních pět let. Výrazně vyšší byla především nahodilá těžba, která zahrnuje odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci. Stoupla o 80 procent na 8,2 milionu kubíckých metrů.

Ilustrační foto: MZ