Praha 19. ledna (ČTK)

Téměř polovina odlovených divočáků ze Šumavy stále vykazuje nadlimitní hladiny radioaktivity. Veterináři proto těla zvířat zabírají a poté likvidují. Na tiskové konferenci to sdělil vedoucí oddělení bezpečnosti potravin Státní veterinární správy Jiří Drápal. Divočáci jsou radioaktivní kvůli tomu, že žerou podzemní houbu jelenku obecnou, která má schopnost fixovat radioaktivitu z půdy. Ta se na Šumavu dostala po havárii v Černobylu.

"Hodnoty mají během roku výrazné výkyvy, podle toho jak migrují prasata. V dlouholetých průměrech je hladina kolem 40 až 50 procent nadlimitních radionuklidů stabilní. Cesium má poločas rozpadu 30 let, takže jsme zhruba v polovině rozpadu této radioaktivní dávky," vysvětlil Drápal.

Radioaktivita se na Šumavu dostala po havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. Radioaktivní mrak se se tehdy podle vědců natřikrát přenesl nad Evropou.

Radioaktivní potrava může pro člověka znamenat nebezpečí vzniku rakoviny. O riziku lze však podle odborníků mluvit až tehdy, kdyby někdo snědl asi 40 kilogramů kontaminovaného masa za rok. Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent.

Jelenku obecnou člověk v půdě najde stěží, prasata ji však vyryjí. Nejvyšší nálezy radioaktivity v jejich svalovině proto vědci zjišťují na podzim a v zimě, když se zvířata nemohou nikde napást a potravu hledají převážně v zemi. Potíže s radioaktivitou v mase divokých prasat znají i myslivci na německé straně Šumavy.

Ilustrační foto: Vladislav Šrajbr