Všechny vyrobené zbraně a střelivo musí být před uvedením na trh podrobeno předepsaným zkouškám, které především kladou důraz na bezpečnost uživatelů.

V oblasti zbraní a střeliva se na našem území uplatňují zkušební metody, které vycházejí z Bruselské úmluvy z 15. července 1914.

ČSSR přistoupila k této úmluvě 4. září 1965, což bylo zveřejněno vyhláškou č. 99/1965 Sb., ze dne 15. září 1965. Tato úmluva však již přestala odpovídat požadavkům moderní techniky a proto byla 1. července 1969 v Bruselu sjednána Úmluva o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.

Byla zřízena Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní, označována dále jako

• Mezinárodní stálá komise - C.I.P. (Commission Internationale Permanente).

Jejím posláním je zvláště stanovení jednotlivých postupů při provádění úředních zkoušek, což je základní podmínkou pro vzájemné uznávání zkušebních značek.

ČSSR podepsala úmluvu 6. května 1970 a v platnost vstoupila 20. května 1972. Toto bylo zveřejněno vyhláškou č. 70/1975 Sb., ze dne 22. ledna 1975, ve které byl současně zveřejněn český překlad přijatých ustanovení.

V ČSSR byla pověřena vykonáváním úředního zkoušení zbraní Československá státní zkušebna zbraní a střeliva pro civilní potřebu se sídlem v Praze.

Ta za dobu své existence patřila pod různé subjekty jako například

• Cejchovní a puncovní úřad nebo
• Strojírenský zkušební ústav Brno. Historie této zkušebny se datuje od roku 1891 (zákon č. 89 daný dne 23. června 1891). Zkušebna od svého založení sídlí stále ve stejném objektu, který byl průběžně rozšiřován a modernizován.

V roce 2000 byl zákonem č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, zřízen Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva jako správní úřad s celostátní působností se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu. Sídlo úřadu nadále zůstává  v Praze 3 - Žižkov, Jilmová 759/12.

Prováděcí vyhláška k zákonu č. 156/2000 Sb., č. 313 ze dne 25. srpna 2000 byla nahrazena vyhláškou č. 335/2004 Sb., ze dne 1. července 2004. Dále je použivána řada českých technických norem, ve kterých jsou podrobně transformována závazná ustanovení Plenarních zasedání C.I.P.

Po rozdělení státu v roce 1993 získala nástupnictví v C.I.P. Česká republika a to z důvodu, že zkušebna byla na jejím území.

Na základě potřeby zřízení zkušebny zbraní a střeliva na Slovensku udělil podle § 6 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví Slovenské republiky s účinností od 1. června 1993 organizaci Konštrukta Trenčín š. p., oprávnění na výkon státního zkušebnictví v oblasti zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků státní zkušebně SKTC – 112 Lieskovec (Slovak Testing Centrum).

Řízením výkonu státního zkušebnictví, t. j. vedením této statní zkušebny byl podle § 10 zákona č. 30/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pověřený Ing. Karol Glamoš. Slovenska republika požádala v roce 1993 o přijetí za člena C.I.P. základní podmínky, které musí přistupující člen splnit je existence národní zkušebny, která je schopna vykonávat veškeré činnosti v souladu s předpisy C.I.P. Toto musí byt zajištěno národní legislativou, která akceptuje všechna platná ustanovení C.I.P. a ustanoví národní zkušební značky. Následný audit ze strany C.I.P. potvrdil technickou a personální připravenost na přijetí Slovenské republiky za člena C.I.P.

Aktualizace legislativy a ustanovení národních zkušebních značek se řešilo v souladu s platnými rozhodnutími C.I.P. vydáním vyhlášky UNMS SR č. 92/1995 Sb., kterou se měnila vyhláška UNM č. 104/1984 Sb., o ověřování zbrani a kontrole střeliva pro civilní potřebu.

Podle § 1, odst. 1 teto vyhlášky byla na ověřování střelných zbraní a na kontrolu střeliva určena Slovenská skušebna zbraní a střeliva pro civilnou potřebu (SKTC - 112 Lieskovec).

Pro Českou republiku zůstala nadále v platnosti vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., ze dne 20. září 1984, o ověřování zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu a zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Dnem 1. září 1997 vstoupil v České republice v účinnost zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Současně 1. září 1997 vstoupilo v účinnost Nařízení vlády č. 174, kterým se stanoví  technické požadavky na střelné zbraně a střelivo.

V tomto nařízení vlády bylo m. j. v § 7 stanoveno, že se provádí periodické kusové ověřování. Krátké zbraně po 10 letech, zbraně brokové po 15 letech, dlouhé zbraně kulové a kombinované po 20 letech.

Protože zákon č. 22/1997 Sb., se nevztahuje na soukromé osoby toto ustanovení platilo pouze pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele například střelnice, které půjčovaly zbraně. Současně s účinností zákona č. 156/2000 Sb., bylo nařízení vlády č. 174 nahrazeno vyhláškou č. 313/2000 Sb., a ta posléze nahrazena vyhláškou č. 335/2004 Sb., s účinností od 1. 7. 2004. V obou zmíněných vyhláškách již ustanovení § 7, Nařízení vlády č. 174 transformováno nebylo.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.