Přinášíme pokračování v praktických informacích na téma

"jakou zbraň si koupit", se kterou jsme začali v minulé části. Vysvětlili jsme si starou loveckou moudrost - "hlaveň střílí ale pažba trefuje".

V dnešní části se rozebereme:

• Zapažbení
• Hlaveň
• Řemen
• Poutka

A také pár rad, na které nezapomenout při koupi zbraně.

Zapažbení

Správně zapažbená je taková zbraň, u níž můžeme pod hlavní od ústí až po pouzdro závěru (přední úchytný šroub) protáhnout cigaretový papírek, aniž by někde uvízl nebo se zadrhl. Pažba se v tomto úseku nesmí dotýkat hlavně. Důležité je také dotáhnutí pažby k pouzdru závěru. Šrouby musí být dotáhnuty pevně a nesmí se samovolně povolovat. Při každém dotáhnutí nebo povolení šroubu se mění nastřelení zbraně.

Největším nepřítelem přesné střelby je šroub v přední části pažby, obyčejně pod hledím. Většinou vlivem tepelných rozdílů sám povoluje. Jejím přitahováním se velmi ovlivňuje předpětí mezi pažbou a hlavní.

Nejlepší je, když se tohoto téměř zbytečného šroubu zbavíme a otvor zakryjeme. V případě, že je hlaveň správně zapažbená, nevzniká při střelbě žádné pnutí ani tlak mezi hlavní a pažbou. Volba polopažbené nebo celopažbené kulovnice je tak pouze otázkou vkusu a individuálních důvodů střelce a ne technických výhod či nevýhod zbraně.

Hlaveň

Hlavně, které opouští výrobní závod jsou prakticky všechny dobré, odzkoušené a přesné. To si můžeme ověřit po aplikování zkušeností z předcházejících úvah o zapažbení. Jestliže přesto zjistíme nedostatky v přesnosti střelby, je to známkou toho, že zbraň nejpravděpodobněji unikla pozornosti technické kontroly. Takovou zbraň je potřeba reklamovat.

Polemika kolem krátkých a dlouhých hlavní je zbytečná. Dnešní zápalné a hnací náplně jsou tak dokonalé, že stačí shořet i v těch nejkratších hlavních a udělit střele požadovanou energii. Rozdíl ve výkonu je pro mysliveckou praxi zanedbatelný.

Výhoda dlouhých hlavní spočívá jedině v prodloužené záměrné, což je výhodnější pro závodní střelbu bez použití puškového dalekohledu. Zde se uplatní i větší váha (pochopitelně v mezích daných střeleckým řádem), což u myslivce není vítané.

Řemen

Tvoří zanedbatelnou položku, ale je nevyhnutelnou součástí zbraně. Měl by být podšitý látkou, aby nesklouzával z ramene. Nejlépe se na to hodí filc. Řemen musí být pevný, neboť jej můžeme použít i na jinou práci než je nošení zbraně. Dvojité řemeny umožňují nošení zbraně na zádech, na rameni a velmi ho oceníme při stahování střeleného kusu ze svahu do údolí.

Poutka

Poutka na řemen jsou rovněž nezanedbatelnými doplňky zbraně. Některé jsou tak hlučné při pohybu zbraně, že jejich zvuk je v lesním tichu slyšet na velkou vzdálenost. Obyčejně tehdy, když se potichu přibližujeme ke zvěři. Proto je potřeba je „umlčet“ namazáním nebo vložením vymezovacích silikonových kroužků. Jestliže je horní poutko na pažbě umístěné blíže k spoušti, má zbraň snahu při nošení na rameni sklouzávat do vodorovné polohy. Soustavné napravování zbraně při nošení pak myslivce znervózňuje a odpoutává jeho pozornost od okolí.

Na co nezapomenout při výběru zbraně?

Při koupi zbraně je potřebné vyzkoušet zasouvání náboje ze zásobníku nebo nábojové schránky do nábojové komory a to se všemi druhy nábojů. Náboje se musí do nábojové komory zasouvat hladce, bez zadrhávání a případné deformace střely.

Při koupi starší zbraně nám nejvíc prozradí pohled na ústí zbraně, kuželový přechod z nábojové komory do hlavně, stav drážek a polí cca 15 cm od kuželového přechodu a otevřený závěr.

Jako laická kontrola velmi pomůže vložení a mírné zatlačení střely příslušného kalibru do ústí hlavně. Střela nesmí do hlavně vniknout celá. Ústí musí být hladké, souměrné, neotlučené případně lesklé, ale nesmí být vypálené. Mezi nábojnicí a ústím hlavně musí být viditelná část střely od 1 do 9 mm podle ráže zbraně. Například u nových kulovnic .222 Rem je to 1,5 mm; 5,6 x 52 R 1 mm; 7 x 64 s 9 g střelou 5 mm; 6,5 x 57 s 10,3 g střelou 9 mm a podobně. Jak je u kulové zbraně viditelnost střely menší než 1 mm, je nejvyšší čas vyměnit hlaveň. Protože hloubka drážky bývá zpravidla 1/50 průměru vývrtu mezi poli, mohlo by vznikat zvýšené profukování plynů okolo střely a tím zvýšené vypalování vývrtu hlavně, zhoršení rozptylu, což má za následek nepřesnost střelby, až nebezpečnost zbraně.

Kuželový přechod z nábojové komory do drážek nesmí být poškozený. Musí být v celé délce čistý a hladký. Nesmí se objevovat vypálené plošky. Závěr v zadní poloze by neměl mít výkyv větší než 20 mm. Nesmí být svařovaný nebo neodborně opravovaný. Hodně se dá zjistit i z vystřelené nábojnice, která kopíruje tvar nábojové komory. Zde zjistíme, zda komora nebyla upravovaná na jiné střelivo. Závěr nesmí po vystřelení váznout. Musí jít lehce otevřít a vytáhnout nábojnici. Nakonec je potřeba odzkoušet spoušťový mechanismus, zda vůbec funguje, zda nemá záskoky, nezadrhává, dá se nastavit, nebo zda samovolně nespouští.

Toto jsou nejdůležitější zásady při koupi zbraně, které by se neměly zanedbat. Nyní už jen vstoupit do obchodu, popřípadě si z inzerátu vybrat zbraň patřící do některé z níže uvedených kategorií.

Zveřejněný text je obsažený v publikaci Tomáš Krivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.